Brambory
-
V bramborách se nejčastěji vyskytují tzv. pozdní jarní plevele např.merlíky, lebedy, laskavce, peťoury či bažantka roční.
-
Na listech tmavohnědé ostře ohraničené skvrny. Skvrny jsou koncentrické (střídají se světlejší a tmavší oblasti v podobě letokruhů). Na hlízách způsobuje suché, vpadlé a tmavě zbarvené skvrny, které jsou umístěny hlavně na povrchu hlízy. Vyskytuje se při vyšších teplotách a nižší vlhkosti.
-
Z těchto plevelů se v bramborách nejčastěji vyskytují pýr, ježatka kuří noha, béry atd.
-
Přezimující brouci vylézají z půdy v druhé polovině května. Na spodní stranu listů kladou skupiny oranžovožlutých 1 mm velkých vajíček. Vylíhlé oranžovočervené larvy a dospělí brouci okusují listy a způsobují až holožíry.
-
Mšice sají na spodní straně listů a na vegetačních vrcholech . Napadené části se deformují a žloutnou. Rostlina je pokryta lepkavou medovicí.
-
Na špičkách plodů paprik se objevují nejdříve měkké, vodnaté a světle hnědé skvrny, které později tmavnou a tvrdnou. Jedná se o poruchu, která je způsobena nedostatkem přijatelného vápníku.
-
Na okrajích listů šedozelené skvrny. Za vlhka se na spodní straně vytvoří bělavé povlaky. Skvrny hnědnou, zasychají a objevují se i na řapících nebo stoncích. Spory houby se splavují do půdy a napadají hlízy, kde se na jejich povrchu tvoří hnědé skvrny, na průřezu jsou skvrny umístěny po obvodu.
-
Okusují nať bramboru. Žilky listů zpravidla nebývají poškozeny. V blízkosti okousaných částí bývá zaschlý lesklý sliz. Plži jsou aktivní v noci a v závislosti na druhu mohou vytvářet až několik generací za rok.
